Kempovací desatero
Etický kodex stezkaře
Stezkař chodí po přírodě, ne skrz přírodu.
- 01. Odnes si vše, co jsi do přírody přinesl. Obal, zbytek jídla, cigaretu. I když to nikdo nevidí.
- 02. Rozdělávej oheň jen na povolených místech. V 1. a 2. zóně NP nikdy. Jiskra, plamen z jara — pak chybí les na léta.
- 03. Respektuj klid divokých obyvatel. Hlučný smích a reproduktor patří domů, ne do hnízdiště tetřevů.
- 04. Nesbírej suvenýry. Drn, kámen, šišku nech, kde byly. Jeden stezkař = žádný problém, tisíc = zničená rašelina.
- 05. Bivakuj v šeru, zmiz za úsvitu. Postav stan po setmění, sbal před svítáním. Žádné multi-day táboření v divočině.
- 06. Psa na vodítku. Lesník a daněk tě k tomu přesvědčí beze slov. Tvoje miláčkovy výcvikové zkušenosti na turisty neplatí.
- 07. Voda je vzácná. Nepotřebuješ ji ze studánky, pokud ti stačí z batohu. Když musíš, filtruj.
- 08. Foť, nekrouž. Rozkopané maliny pro „tu perfektní fotku" jsou smutnější než zbytek obalů.
- 09. Zdravej jiné stezkaře. „Dobrý den" neubývá. Tvoje pozornost může být jediná věc, co ten den odstrčeného turisty rozesměje.
- 10. Sdílej zkušenosti, ne přesná místa vzácných druhů. „Potkal jsem rysa" ano. „Rys žije na vrcholu X, souřadnice..." ne.
Víc než pravidla — spíš návyky dobrého stezkaře.